Edward Beneš and the Munich Agreement

 
PIIS013038640000114-3-1
DOI10.31857/S013038640000114-3
Publication type Article
Status Published
Authors
Occupation: Head of Department
Affiliation: Institute for Slavic Studies RAS
Address: Russian Federation, Moscow
Journal nameNovaia i noveishaia istoriia
Edition
Pages205-223
Abstract

The article discusses the Czechoslovak President E. Beneš, his background, education, marital status, political views and activities during the First World War, analyzes his foreign and domestic policy in the posts of the Minister of Foreign Affairs (1918—1935) and the President of the Czechoslovak Republic (1935—1938, 1940—1948). Based on archival and published materials, the author shows the evolution of Beneš attitude to the German national minority, his attempts to resolve the Sudeten-German question. Particular attention is paid to the Munich agreement of 1938.

KeywordsE. Beneš, Czechoslovak policy, national minorities in the Czechoslovak Republic, Munich agreement
Received02.10.2018
Publication date03.10.2018
Number of characters55644
Cite   Download pdf To download PDF you should sign in
1

В предверии 80-летия со дня подписания Мюнхенского соглашения растет интерес к историческим личностям, непосредственно связанным с драматическими событиями того времени. Эдвард Бенеш — президент Чехословакии, страны, почти треть территории которой по решению собравшихся в Мюнхене лидеров четырех держав — Германии, Италии, Франции и Великобритании, была от нее отторгнута.

2

Бенеш как исторический персонаж не обойден вниманием историков. О нем и его политике, в том числе во время мюнхенского кризиса, писали и чешские [1] , и российские [2]  и западные [3]  авторы. Но оценки его деятельности зачастую принципиально расходятся: одни авторы обвиняют его сразу в двух «национальных предательствах» (в 1938 г. во время Мюнхена и в 1948 г. во время февральского коммунистического переворота), другие оправдывают и восхваляют, считая его политику единственно возможной, третьи — называют самой трагической фигурой и сочувствуют как жертве сложившихся обстоятельств.

3

Эдуард Бенеш родился в Кожланах, на севере Пльзенского края 28 мая 1884 г. и был десятым, самым младшим, ребенком в большой крестьянской семье Матея и Анны. Отец Эдуарда кроме крестьянского труда занимался мелкой торговлей, наладил производство и транспортировку кирпича. Семья была небогатой, но трудолюбивой и бережливой. Трудолюбие от родителей передалось и детям. Еще в детстве Эдуард проявил способности к учебе. В 1896—1904 гг. он учился в пражской гимназии на Виноградах. В Праге ему помогали старшие, уже работавшие там, братья. Учась в гимназии, он жил в доме семьи Оличковых, через которую позже познакомился с Анной Влчовой, своей будущей женой. В старших классах гимназии, Бенеш как любитель играл в футбол за команду «СК Славия Прага».

4

В 1904 г. он поступил на философский факультет чешского университета Карла-Фердинанда, где изучал филологию, а на следующий год уехал учиться в Свободную школу политических и социальных наук в Сорбонне (Париж), затем в 1907 г. проучился семестр в Берлине. Еще будучи студентом, он подрабатывал журналистикой, сотрудничал с социалистической прессой, направлял свои статьи в газеты и журналы. В то время он придерживался идей социального дарвинизма, а позднее сблизился с реалистами во главе с профессором Томашем Гарриг Масариком. В 1905 г. в Париже Бенеш познакомился и стал общаться с Анной Влчковой, куда та с подругой А. Олич приехала учиться, и на следующий год обручился с ней. По его просьбе она сменила имя на Гана, а он поменял свое — на Эдвард.

5

Степень доктора права Бенеш получил в 1908 г. на юридическом факультете в Дижоне, подготовив работу на тему: «Австрийская проблема и чешский вопрос. Исследование о политической борьбе славянских народов в Австрии». Но этот диплом Пражский университет не признал, и годом позже в Праге Бенеш защитил диссертацию на степень доктора философии по теме «Происхождение и развитие современного политического индивидуализма». В ноябре того же года Бенеш женился. Венчание состоялось в Праге на Виноградах в костеле св. Людмилы. Брак Эдварда и Ганы оказался счастливым, но бездетным. Полученное Ганой от тети наследство, а также гонорары и зарплата Бенеша, оказавшегося настоящим «трудоголиком», позволяли им жить не экономя. К тому же на полученные по наследству средства они приобрели два многоквартирных дома, которые сдавали в аренду [4].

Price publication: 0

Number of purchasers: 0, views: 1489

Readers community rating: votes 0

1. Lvová M. Mnichov a Edvard Beneš. Praha, 1968; Kvaček R.−Chalupa A. Československý rok 1938. Praha,1988; Havliček F. Edvard Beneš — človek, sociolog, politik. Praha, 1991; Kaplan K. Poslední rok prezidenta.Edvard Beneš v roce 1948. Praha, 1993; Ort A. Dr. Edvard Beneš — evropský politik. Praha, 1994; Zeman Z.Edvard Beneš . Politický životopis. Praha, 2002; Dejmek J. Edvard Beneš: politická biografie českého demokrata.Díl I—II. Praha, 2006; 2008; Bílek J., Kuklík J., Maršoun E., Němeček J. Druhý exil Edvarda Beneše. Fotografiez let 1938−1945. Praha, 2016.

2. Prasolov S. I. Sovetsko-chekhoslovatskij dogovor 1943 g. (K istorii diplomaticheskoj podgotovki). — Sovetskoe slavyanovedenie, 1965, № 1, s. 20−34; Mar'ina V. V. Benesh: vtoroj vizit v Moskvu (dekabr' 1943 g.). — Vtoraya mirovaya vojna: aktual'nye problemy. M., 1995; ee zhe. Eh. Benesh: poslednij vizit v Moskvu (mart 1945 g.): dokumental'nyj ocherk. — Slavyanovedenie, 1996, № 6, s. 77—89; ee zhe. Peregovory Eh. Benesha v Moskve (dekabr' 1943 g.): Arkhivnye materialy. — Voprosy istorii, 2001, № 1, s. 12—28; ee zhe. Zakarpatskaya Ukraina (Podkarpatskaya Rus') v politike Benesha i Stalina. 1939−1945 gg. M., 2003; ee zhe. Sovetskij Soyuz i chekhoslovatskij vopros vo vremya Vtoroj mirovoj vojny. 1939—1945. M., 2007—2009. Kn. 1—2; ee zhe. Eh. Benesh: mezhdu Londonom i Moskvoj. Ot proekta chekhoslovatsko-pol'skoj konfederatsii k idee sovetsko-chekhoslovatskogo dogovora 1943 g. — Rossiya KhKhI, 2008, № 3, s. 112−141; № 4, s. 116—149; ee zhe. Diplomatiya Benesha posle Myunkhenskogo soglasheniya. — Novaya i novejshaya istoriya, 2009, № 4, s. 59−84; ee zhe Chekhoslovakiya. 1937 god: novye materialy po vyzrevaniyu Myunkhenskogo krizisa. — Novaya i novejshaya istoriya, 2013, № 3, s. 42—60; ee zhe. Vtoroj prezident Chekhoslovakii Ehdvard Benesh: politik i chelovek 1884—1948.— M., 2013; Serapionova E. P. Ehduard Benesh: plany poslevoennogo razvitiya Chekhoslovakii i real'nost'. — Totalitarizm. Istoricheskij opyt Vostochnoj Evropy. “Demokraticheskoe intermetstso” s kommunisticheskim finalom. 1944—1948. M., 2002, s. 113—133; ee zhe. Tyazhelye tridtsatye gody. — Chekhiya i Slovakiya v KhKh veke. Ocherki istorii v dvukh knigakh, kn. 1. M., 2005, s. 156−195; ee zhe. Eh. Benesh. — Rossijskaya istoricheskaya ehntsiklopediya, t. 2. M., 2015; Murashko G. P. Eh. Benesh. — Bol'shaya rossijskaya ehntsiklopediya, t. 3 M., 2005, s. 315; Borisov A. Yu. Myunkhenskaya tragediya. Razmyshleniya o tom, chemu uchit sud'ba Chekhoslovakii — Mezhdunarodnaya zhizn', 2017, № 7, s. 113—146 i dr.

3. Brügel J. W. Czechoslovakia before Munich. The German Minority Problem and British Appeasement Policy. Cambridge, 1973; Campbell F. Gregori. Ztracené sny Edvarda Beneše. — Historie a vojenství, 1990, № 6; Lukes I. Czechoslovakia between Stalin and Hitler. The diplomacy of Edvard Beneš in the 1930-th. New York−Oxford, 1996; Karlej M. Dzh. «Tol'ko SSSR imeet… chistye ruki»: Sovetskij Soyuz, kollektivnaya bezopasnost' v Evrope i sud'ba Chekhoslovakii (1934—1938 gody) — Novaya i novejshaya istoriya, 2012, № 1, s. 44—81 i dr.

4. Anikina T. Gana Beneshova: lyubov', dolg i odinochestvo. — Russkoe slovo, 2016, № 1. URL: http://ruslo.cz/index.php/anonsy/item/447-gana-beneshova-lyubov-dolg-i-odinochestvo (data obrascheniya 17 dekabrya 2017 g.)

5. Lish' v 1945 g. Beneshu prisvoili pochetnuyu stepen' doktora prava.

6. Sm. naprimer: Beneš E. Le problème austrichien et la question tchèque (1908); Otázka národnostní (1909); Stručný nástin vývoje moderního socialismů (1910—1911); Stranictví (1912).

7. Olivová V. Edvard Beneš. — Česká a slovenská otázka v soudobém světě. Naše zájmy a základy naší hodnotové orientace v EU. Aktuálnost odkazu T. G. Masaryka, E. Beneše a M. R. Štefánika / Stanislava Kučerová a kol. Brno, 2004, s. 231.

8. Arkhiv vneshnej politiki Rossijskoj Federatsii (dalee — AVP RF), f. 0138. Referentura po Chekhoslovakii, op. 1, d. 3, p. 1, l. 1—2.

9. Dokumenty česoslovenské zahraniční politiky. Vznik Českoslovenaka 1918. Praha, 1994, s. 348—349.

10. AVP RF, f. 0138. Referentura po Chekhoslovakii, op. 2, d. 2, p. 1, l. 4—7.

11. Tam zhe, op. 3, d. 4, p. 102, l. 12.

12. Tam zhe, op. 43, d. 53928, 1920, p. 273, l. 30.

13. Tam zhe.

14. Tam zhe, op. 2, d. 3, 1921, p. 101, l. 8.

15. Tam zhe, op. 3, d. 4, p. 102, 1920−1922, l. 206.

16. Dokumenty i materialy po istorii sovetsko-chekhoslovatskikh otnoshenij (dalee — DMISChO), t. 1. M., 1974, s. 507−511.

17. Podrobnee ob ehtom sm.: Serapionova E. P. Karel Kramarzh i Rossiya. 1890—1937 gody: idejnye vozzreniya, politicheskaya aktivnost', svyazi s rossijskimi gosudarstvennymi i obschestvennymi deyatelyami. M., 2006, s. 380—418.

18. DMISChO, t. 2. M., 1977, s. 593—594.

19. DMISChO, t. 3. M., 1978, s. 113—115.

20. Tam zhe, s. 116.

21. Predpolozheniya o prichinakh ehtogo shaga sm.: Mar'ina V. V. Vtoroj prezident Chekhoslovakii Ehdvard Benesh: politik i chelovek, s. 111—112.

22. Harna J. Krize evropské demokracie a Československo 30. let 20. století. Praha, 2006, s. 137—141.

23. Ibid, s. 133. Sm. takzhe: Shimov Ya. «O nas bez nas»: Myunkhenskoe soglashenie i konets Pervoj respubliki. — URL: http://www.radio.cz/print/ru/108669 (data obrascheniya 15.12.2017).

24. Majewski P. M. Edvard Beneš and the question of ethnic Gemans in the Czech lands. — The Disintegration of Czechoslovakia in the End of 1930s. Policy in the Central Europe. Prague, 2009, r. 45.

25. Podrobnee sm. ob ehtom: Stankov N. N. Diplomaticheskie otnosheniya Vejmarskoj respubliki i Chekhoslovakii. 1918—1924. Volgograd, 2007, s. 40.

26. Aktivizm — politika otdel'nykh nemetskikh partij (nemetskogo Soyuza zemledel'tsev, Nemetskoj khristiansko-sotsial'noj narodnoj partii i Nemetskoj sotsial-demokraticheskoj rabochej partii), napravlennaya na sotrudnichestvo s chekhoslovatskim gosudarstvom i uchastie v ego politike.

27. Lidové Listy, 21.XI.1925.

28. Harna J. Krize evropské demokracie a Československo 30. let 20. Století. Praha, 2006, s. 147.

29. Soglasno chekhoslovatskoj perepisi 1921 g., v respublike prozhivalo 13 mln 613 tys. 172 chel. Iz nikh vmeste chekhov i slovakov — 8 mln 760 tys. 937 (65,51%), nemtsev — 3 mln 123 tys. 568 (23,36%), vengrov — 745 tys. 431 (5, 57%), «russkikh» (pod ehtim podrazumevalis' russkie, ukraintsy, belorusy i rusiny) — 461 tys. 849 (3,45%), evreev — 180 tys. 855 (1,35%), polyakov — 75 tys.853 (0,57%). Krome togo, v respublike prozhivali rumyny, tsygane, yugoslavyane i predstaviteli drugikh natsional'nostej. Inostrantsev naschityvalos' 238 tys. 808 chel. — Boháč A. Národní mapa Republiky Československé. Podrobný popis národnostních hranic, ostrovů a menšin. Praha, 1926, s. 160—161.

30. Mirovye vojny KhKh veka. Kn. 2. Pervaya mirovaya vojna. Dokumenty i materialy. M., 2002, s. 490; 496.

31. Ústava Republiky Československé. Praha, 1932, s. 7.

32. Lider Slovatskoj narodnoj partii (lyudakov) A. Glinka ot litsa slovakov pisal ministru V. Shrobaru: «My ne khotim tsentralizma, my zhelaem i budem borot'sya za sozdanie avtonomii Slovakii. Ya kak slovatskij deputat ne budu molchat', chto mesta v shkol'nom obrazovanii zanimayut chekhi» — Slovacký národní archiv (SNA). F. Šrobár Vavro... Šk. 2. Inv. č. 124. (Pis'mo bez daty).

33. Podkarpatskaya Rus' voshla v sostav Chekhoslovakii s obeschaniem predostavleniya ej shirokikh avtonomnykh prav.

34. Zimermann V. Soudetští Němci a nacionální socialismus. — Studie o sudetoněmecké otazce, s. 54—93.

35. Národní Politika, 4.IX.1935.

36. Majewski P.M. Op. cit., r. 50−51.

37. AVP RF, f. 0138, op. 14, d. 12, 1937, p. 30, l. 27.

38. Tam zhe, l. 31.

39. Tam zhe, l. 33.

40. Tam zhe, l. 32.

41. Tam zhe, l. 78.

42. Tam zhe, l. 119.

43. Kural V. Češi, Nemci a mnichovká křižovatka. Praha, 2002, s. 82.

44. Lemberg H. Porozumění. Češi — Němci — Východní Evropa 1848−1948. Praha, 1999, s. 239.

45. AVP RF, f. 0138, op. 14, d. 12, 1937, p. 30, l. 148.

46. Sm. o peregovorakh: Dokumenty československé zahraniční politiky. Československázahraniční politika v roce 1936. Sv. II. Praha, 2003, s. 198−204.

47. Mar'ina V.V. Vtoroj prezident Chekhoslovakii Ehdvard Benesh: politik i chelovek. 1884—1948, s. 151.

48. Vojtěch M. Vzpomínky diplomata. Ze vzpomínek a dokumentů československého vyslance. Praha, 1997, s. 215.

49. AVP RF, f. 0138, op. 14, d. 12, 1937, p. 30, l. 82.

50. Tam zhe, l. 173.

51. Tam zhe, d. 11, 1937, p. 30, l. 34.

52. Tam zhe, l. 30.

53. Tam zhe, l. 31.

54. Tam zhe, d. 12, 1937, p. 30, l. 96.

55. Zapis' besedy ministra inostrannykh del ChSR s poslannikom Germanii v ChSR 9 dekabrya 1937 g. — Dokumenty po istorii Myunkhenskogo sgovora. 1937—1939. M., 1979, s. 18.

56. Zapis' telefonnogo razgovora poslannika ChSR v Germanii s ministrom inostrannykh del ChSR 12 marta 1938 g. — Dokumenty po istorii Myunkhenskogo sgovora. 1937—1939, s. 43.

57. Pis'mo poslannika ChSR v Germanii v MID ChSR 24 avgusta 1938 g. — Dokumenty po istorii Myunkhenskogo sgovora. 1937—1939, s. 176.

58. AVP RF, f. 0138. Referentura po Chekhoslovakii, op. 17, d. 1, p. 34, l. 51—54.

59. Kural V. Češi, Němci a mnichovská křižovatka, s. 98.

60. Sm.: Národnostní menšiny v Československu 1918−1938. Od státu národního k státu narodnostnímu? Praha, 2012, s. 643—655.

61. Dokumenty československé zahraniční politiky. Československá zahraniční politika v roce 1938. Sv. 2. Praha, 2001, s. 225—226.

62. Tsit. po: Sluch S. Z. Sovetskij Soyuz i chekhoslovatskij krizis 1938 goda. Nekotorye aspekty politiki nevmeshatel'stva. — Myunkhenskoe soglashenie 1938 goda: Istoriya i sovremennost'. Materialy mezhdunarodnoj nauchnoj konferentsii. Moskva, 15−16 oktyabrya 2008 g. M., 2009, s. 114—144.

63. Cherchill' U. Vtoraya mirovaya vojna, v 3-kh kn., kn. 1, t. 1—2. M., 1991, s. 141.

64. Dokumenty československé zahraniční politiky. Československá zahraniční politika v roce 1938. Sv. 2, s. 372.

65. Iz protokol'noj zapisi o chrezvychajnom zasedanii pravitel'stva ChSR — Dokumenty po istorii Myunkhenskogo sgovora. 1937—1939, s. 275.

66. Chekhiya i Slovakiya v KhKh veke. Ocherki istorii. V 2-kh kn. M, 2005, kn. 1, s. 176.

67. Cherchil' U. Ukaz. soch., kn. 1, t. 1—2, s. 142.

68. Dokumenty československé zahraniční politiky. Československá zahraniční politika v roce 1938. Sv. 2., s. 406.

69. Ibid., s. 407.

70. Dokumenty po istorii Myunkhenskogo sgovora. 1937—1939, s. 326.

71. Soobschenie V. Mastnogo o khode myunkhenskoj konferentsii ot 6 oktyabrya 1938 g. — Mastný V. Vzpomínky diplomata. Ze vzpomínek a dokumentů československého vyslance, s. 237—242. Sravni takzhe: Soobschenie chekhoslovatskogo MID o prebyvanii chekhoslovatskoj delegatsii v Myunkhene. — Kural V. Češi, Němci a mnichovská křižovatka, s. 151—153.

72. Ob ehtom sokhranilas' podrobnaya zapis' nachal'nika kantselyarii ministra inostrannykh del ChSR Ya. Iny. — Dokumenty po istorii Myunkhenskogo sgovora. 1937—1939, s. 332—333.

73. Shimov Ya., Kanevskaya N., Veksler Yu. «Durach'yo», ili Myunkhenskoe soglashenie 1938 goda. — URL: http://www.liveinternet.ru/users/sergey_tashebsky/post293430835/ (05.12. 2017).

74. Dokumenty po istorii Myunkhenskogo sgovora. 1937—1939, s. 333.

75. Na vstreche prisutstvovali: J. David, B. Stashek, K. Gotval'd, J. Tykal, F. Rikhter, L. Rashin, L. Klima. — DMISChO, t. 1, s. 551.

76. Dokumenty po istorii Myunkhenskogo sgovora. 1937—1939, s. 552.

77. Tam zhe.

78. Mar'ina V. V. Vtoroj prezident Chekhoslovakii Ehdvard Benesh: politik i chelovek, s. 221—222.

79. Dokumenty po istorii Myunkhenskogo sgovora. 1937−1939, s. 341.

80. Po tak nazyvaemomu Venskomu arbitrazhu ot 2 noyabrya 1938 g. k Vengrii otoshla yuzhnaya i yugo-zapadnaya chast' Slovakii i yuzhnaya chast' Podkarpatskoj Rusi, vklyuchaya Uzhgorod i Mukachevo.

81. Ego otkaz ot dolzhnosti opublikovan v kn.: Rataj J. O autoritativní národní stát. Ideologické proměny české politiky v druhé republice 1939—1939, s. 16—17.

82. Podrobno o deyatel'nosti Eh. Benesha v ehmigratsii sm.: Kuklík J., Němeček J. Druhý exil Edvarda Beneše. — Druhý exil Edvarda Beneše. Fotografie z let 1938—1945. Praha, 2016, s. 5—89.

83. Kuklík J. Vznik Československého národního výboru a prozatímního státního zřízení ČSR v emigraci v letech 1939—1940. Praha, 1996, s. 17.

84. AVP RF, f. 0138. Referentura po Chekhoslovakii, op. 16, d. 4, p. 33, l. 41.

85. Tam zhe, l. 337.

86. Tam zhe, l. 339−340.

87. Tam zhe, l. 38; Die Zeit, 24.VI.1939.

88. Die Volksdeutsche Zeitung, 24.VI.1939.

89. Olivová V. Edvard Beneš, s. 234.

90. Hauner M. Československo v evropské politice — hledání východisek: Beneš, německý problem a Rusko. — České křižovatky evropských dějin. 1938: Československo a krize demokracie ve střední Evropě ve 30. a 40. letech XX. století. Hledání východisek. Praha, 2010, s. 71—72.

91. Beneš E. Mnichovské dny. Paměti. Praha, 1968.

92. Beneš E. Demokracie dnes a zítra, v. 1—2. Londyn, 1942. Podrobnee sm.: Serapionova E. P. Ehduard Benesh: plany poslevoennogo razvitiya Chekhoslovakii i real'nost'. — Totalitarizm. Istoricheskij opyt Vostochnoj Evropy. «Demokraticheskoe intermetstso» s kommunisticheskim finalom. 1944—1948. M., 2002, s. 113—133.

93. Dokumental'noe prilozhenie k kn.: Mar'ina V. V. Vtoroj prezident Chekhoslovakii Ehdvard Benesh: politik i chelovek 1884−1948, s. 458.

94. Ego osnovnye raboty: Světová válka a naše revoluce. Vzpomínky a úvahy z bojů za svobodu národa. Sv. 1—4, Praha, 1927—1930; Demokracie dnes a zítra, anglicky New York, 1939, Londýn, 1939, 1940, česky Londýn, 1942, Praha, 1946−1948 (šest vydání), 1999 (tam i přehled 15. cizojazyčných vydání); Úvahy o slovanství. Hlavní problémy slovanské politiky. Londýn, 1944, Praha, 1947 a 1948; Šest let exilu a druhé světové války. Řeči, projevy a dokumenty z r. 1938—45. Londýn, 1945, Praha, 1946 a 1947 (pět vydání); Paměti. Od Mnichova k nové válce a k novému vítězství. Praha, 1947 a 1948 (pět vydání); Mnichovské dny. Londýn, 1955, 1958, Praha, 1968, 2003; Stejnojmenný výbor Praha, 1994 Vzkazy do vlasti. Praha, 1996. Podrobnee sm: Edvard Beneš, Soupis publikací. Praha, 1994.

Система Orphus

Loading...
Up