Soviet-Czechoslovak Intellectual Relations in the Context of Scientific Diplomacy of the Cold War (the Problems of Study)

The development of Russian-Czech and Russian-Slovak scientific relations has a long history. Their content changed depending on the political context. In the 20th century these relations acquired a new dimension, directly related to the profound historical transformations experienced by both countries. The author of this article sets himself a difficult task: to outline the prospects for studying Soviet-Czechoslovak scientific contacts in the light of new approaches, to identify some relevant areas of possible research. The author demonstrates the importance of comparative studies of the phenomenon of “socialist science” based on archival materials. Using specific examples, he outlines the importance of studying the social practices of Soviet and Czechoslovak scientists in a comparative manner, including on the basis of multi-level communications. The socio-cultural dimension of Soviet-Czechoslovak scientific communications will make it possible to better understand the peculiarities of the work of scientists in the conditions of social transformations and upheavals of the second half of the 20th century, their moral and psychological state, social status, and worldview.

Keywords

Czechoslovakia, USSR, Soviet-Czechoslovak relations, history of science, transfer of ideas and knowledge, social practices of scientists, scientific diplomacy

Received

24.06.2022

Publication date

25.12.2022

Number of characters

40433

Cite

GOST	Kovalev M. Soviet-Czechoslovak Intellectual Relations in the Context of Scientific Diplomacy of the Cold War (the Problems of Study) // ISTORIYA – 2022. – V. 13. – Issue 12 (122). Part 1 [Electronic resource]. URL: https://history.jes.su/S207987840023785-2-1 (circulation date: 28.04.2024). DOI: 10.18254/S207987840023785-2
MLA	Kovalev, Mikhail "Soviet-Czechoslovak Intellectual Relations in the Context of Scientific Diplomacy of the Cold War (the Problems of Study)." ISTORIYA 13.12-1 (122) (2022) DOI: 10.18254/S207987840023785-2
APA	Kovalev M. (2022). Soviet-Czechoslovak Intellectual Relations in the Context of Scientific Diplomacy of the Cold War (the Problems of Study). ISTORIYA 13(12-1 (122)) DOI: 10.18254/S207987840023785-2

100 rub.

When subscribing to an article or issue, the user can download PDF, evaluate the publication or contact the author. Need to register.

Number of purchasers: 0, views: 238

Readers community rating: votes 0

1. Arkhangel'skij M. S., Ivanov A. V. Kalejdoskop ischeznuvshikh mirov. M., 2016.

2. Arkhangel'skij M. S., Ivanov A. V. Kartiny proshlogo zemli. Paleoehkologicheskie ehtyudy. M., 2015.

3. Burd'yo P. Sotsial'noe prostranstvo: polya i praktiki. SPb., 2014.

4. Giddens Eh. Ustroenie obschestva: ocherk teorii strukturatsii. M., 2003.

5. Gruzdinskaya V. S., Kovalev M. V. «Nado privesti v poryadok ne tol'ko literaturu, privezyonnuyu iz Moskvy, no i mysli, vpechatleniya, stimuly…»: iz perepiski A. V. Isachenko s sovetskimi kollegami // Vestnik Omskogo universiteta. Seriya «Istoricheskie nauki». 2022. T. 9. № 3 (35). S. 279—290. DOI: 10.24147/2312-1300.2022.9(3).279-290.

6. Gruzdinskaya V. In the Space of Socialist Science: a Discussion of the Czechoslovak History Textbook (1953) // ISTORIYA. 2022. Vol. 13. Is. 4 (114). URL: https://history.jes.su/s207987840021118-8-1/ DOI: 10.18254/S207987840021118-8

7. Gruzdinskaya V. S., Kovalev M. V. «Izdanie knigi na nemetskom yazyke moglo by nanesti za granitsej ser'eznyj uscherb dobromu imeni sovetskoj nauki»: sovetskie i chekhoslovatskie antikovedy v spore o plagiate (1950-e gg.) // Rossiya XXI. 2021. № 2. S. 94—111.

8. Kovalev M. Towards the History of an Émigré Career: Ichthyologist Boris Sergeevich Kostomarov (1897—1974) in Interwar Czechoslovakia // ISTORIYA. 2020. Vol. 11. Is. 12 (98). P. II. URL: https://history.jes.su/s207987840013182-9-1/ DOI: 10.18254/S207987840013182-9

9. Kovalev M. V. «Za ukreplenie mira i druzhby»: arkhivnye materialy o mezhdunarodnoj deyatel'nosti akademika A. M. Rumyantseva // Rossiya XXI. 2020. № 3. S. 116—135.

10. Kovalev M. V. «Za ukreplenie mira i druzhby»: arkhivnye materialy o mezhdunarodnoj deyatel'nosti akademika A. M. Rumyantseva // Rossiya XXI. 2020. № 4. S. 20—34.

11. Kovalev M. V. A. V. Florovskij (1884—1968): prazhskaya zhizn' odesskogo professora // Novaya i Novejshaya istoriya. 2017. № 6. S. 123—140.

12. Kovalev M. V. Zigzagi sud'by: professor A. V. Florovskij i ego sovetskie kollegi // Rossiya XXI. 2016. № 4. S. 82—105.

13. Kovalev M. V. Zigzagi sud'by: professor A. V. Florovskij i ego sovetskie kollegi // Rossiya XXI. 2016. № 5. S. 84—97.

14. Kovalev M. V. Zigzagi sud'by: professor A. V. Florovskij i ego sovetskie kollegi // Rossiya XXI. 2016. № 6. S. 98—113.

15. Kovalev M. V. Pripodnimaya «Zheleznyj zanaves»: Saratov i ego goroda-pobratimy (Bristol' i Bratislava) // Gorod i gorodskaya zhizn' v Rossii XVI—XXI vekov: materialy vserossijskoj nauchnoj konferentsii, posvyaschennoj 430-letiyu Saratova (Saratov, 26 sentyabrya 2020 g.) / pod red. M. V. Zajtseva. Saratov, 2020. S. 174—196.

16. Kovalev M. V. Russkij ikhtiolog i sovetizatsiya chekhoslovatskoj nauki: sluchaj professora B. S. Kostomarova // Istoriko-biologicheskie issledovaniya. 2021. № 3. S. 73—93. DOI 10.24412/2076-8176-2021-3-73-93.

17. Kovalev M. V. Sovetsko-chekhoslovatskie nauchnye kommunikatsii 1948—1991 gg. skvoz' prizmu neformal'nykh svyazej uchenykh // Problemy deyatel'nosti uchenogo i nauchnykh kollektivov. 2022. Vyp. 8 (38). S. 57—69.

18. Kovalev M. Soviet-Czechoslovak Technological Transfer: from the First Post-War Years to the Prague Spring (on the Base of the Foreign Trips Reports of Soviet Engineers) // ISTORIYA. 2022. Vol. 13. Is. 4 (114). URL: https://history.jes.su/s207987840021117-7-1/ DOI: 10.18254/S207987840021117-7

19. Kovalev M. V., Sobi P. «Kadry reshayut vsyo!»: professional'nye traektorii pervykh sotrudnikov Vysshej ehkonomicheskoj shkoly v Prage (1950-e gody) // Vestnik Novosibirskogo gosudarstvennogo universiteta. Seriya: Istoriya, filologiya. 2022. T. 21. № 1: Istoriya. S. 22—36. DOI 10.25205/1818-7919-2022-21-1-22-36.

20. Mar'ina V. V. Sovetsko-chekhoslovatskaya komissiya istorikov: deyatel'nost' na fone obschestvenno-politicheskikh peremen v SSSR i ChSSR (konets 1960-kh — 80-e gody KhKh veka). M., 2014.

21. Merpert N. Ya. Iz proshlogo dalekogo i blizkogo. Memuary arkheologa. M., 2011.

22. Mikhel D. Philosophical Freethinking in the USSR (Cases of Evald Ilyenkov and Merab Mamardashvili) // ISTORIYA. 2022. Vol. 13. Is. 4 (114). URL: https://history.jes.su/s207987840021054-8-1/ DOI: 10.18254/S207987840021054-8

23. Mikhel' D. V. Eh. V. Il'enkov i bor'ba za podlinnyj marksizm: filosofskoe svobodomyslie v pozdnem SSSR // Izvestiya Saratovskogo universiteta. Novaya seriya. Seriya: Filosofiya. Psikhologiya. Pedagogika. 2022. T. 22. Vyp. 2. S. 144—149. DOI: 10.18500/1819-7671-2022-22-2-144-149.

24. Mikhel' D. V. Ehkho «Prazhskoj vesny» v krugakh sovetskoj dissidentskoj intelligentsii // Rossiya i sovremennyj mir. 2021. № 4 (113). S. 184—205. DOI: 10.31249/rsm/2021.04.10.

25. Sak K. V. «Obyazannost'yu nauki i uchenykh yavlyaetsya iskat' pravdu i tol'ko pravdu»: perepiska mezhdu Chekhoslovatskoj akademiej nauk i Akademiej nauk SSSR v svyazi s sobytiyami «Prazhskoj vesny» (1968) // Arkhivnyj poisk: sbornik nauchnykh statej i publikatsij. Vyp. 5. M., 2022. S. 371—389.

26. Stellner F., Szobi P. Sovietization of Higher Economic Education in Czechoslovakia (Mid 1940s — 1950s): Problems and Perspectives of Study // ISTORIYA. 2022. Vol. 13. Is. 4 (114). URL: https://history.jes.su/s207987840021116-6-1/ DOI: 10.18254/S207987840021116-6

27. Filosofskaya ottepel' i padenie dogmaticheskogo marksizma v Rossii: Filosofskij fakul'tet MGU imeni M. V. Lomonosova v vospominaniyakh ego vypusknikov. SPb., 2017.

28. Sheshnev A. S. Kontakty organizatorov ehkspeditsii chekhoslovatskikh puteshestvennikov I. Ganzelki i M. Zikmunda i Instituta geografii Akademii nauk SSSR // Astrakhanskij vestnik ehkologicheskogo obrazovaniya. 2022. № 3 (69). S. 108—112. DOI: 10.36698/2304-5957-2022-3-108-112.

29. Sheshnev A. Twin-City Relations between Czechoslovak and Lower Volga Cities in the Second Half of the 20th Century and Their Reflection in Urban Toponymy // ISTORIYA. 2022. Vol. 13. Is. 4 (114). URL: https://history.jes.su/s207987840019850-4-1/ DOI: 10.18254/S207987840019850-4

30. Sheshnev A. S. Sovetskie geologi na mezhdunarodnom geologicheskom kongresse v Prage v 1968 g. // Razvedka i okhrana nedr. 2022. № 10. S. 58—62.

31. Sheshnev A. S. Sovetsko-chekhoslovatskoe akademicheskoe geograficheskoe sotrudnichestvo v 1950—1960-kh gg. // Sovremennye problemy geologii, geofiziki i geoehkologii Severnogo Kavkaza. M., 2022. S. 767—774.

32. Sheshnev A. S., Kovalev M. V., Mezhregional'nye aspekty nauchno-tekhnicheskikh kommunikatsij stran SEhV: na primere vzaimodejstviya Saratovskoj i Zapadno-Slovatskoj oblastej (konets 1950-kh — nachalo 1990-kh gg.) // Zapad, Vostok i Rossiya: voprosy vseobschej istorii: ezhegodnik. Vyp. 24. Ural mezhdu Zapadom i Vostokom. Ekaterinburg: Ural'skij gosudarstvennyj pedagogicheskij universitet, 2021. S. 218—224. DOI 10.26170/2413-872X_2021_24_19.

33. Shtellner F., Kovalev M. V. Kommunisticheskaya partiya Chekhoslovakii i sovetizatsiya vysshego ehkonomicheskogo obrazovaniya v 1945—1948 gg. // Rossiya i sovremennyj mir. 2022. № 3 (116). S. 188—209. DOI: 10.31249/rsm/2022.03.11.

34. Čeští vědci v exilu. Praha, 2007.

35. Česká věda a Pražské jaro (1963—1970): sborník z konference, Praha 22.—23.listopadu 2000. Praha, 2001.

36. Devátá M., Olšáková D., Sommer V., Dinuš P. Vědní koncepce KSČ a její institucionalizace po roce 1948. Praha, 2010.

37. Hálek J. “Ve znamení bdělosti a ostražitosti”. Zahraniční styky a emigrace pracovníků ČSAV v dobových dokumentech (1953—1971). Praha, 2011.

38. Hanzal J. Cesty české historiografie 1945—1989. Praha, 1999.

39. Hoffmannová J. Institucionální zázemí humanitních a sociálních věd v českých zemích v letech 1848—1952. Praha, 2009.

40. Janko J. Vědy o životě v Českých zemích, 1750—1950. Praha, 1997; Idem. Nástup mičurinské biologie v českých zemích // Česká věda a Pražské jaro (1963—1970): sborník z konference, Praha 22.—23.listopadu 2000. Praha, 2001. S. 447—457.

41. Jareš J. Franc M. a kol. Mezi konkurencí a spoluprací: Univerzita Karlova a Československá akademie věd 1945—1969. Praha, 2018.

42. Křest’an J. Zdeněk Nejedlý: politik a vědec v osaměníyu Praha, 2012.

43. Mandelíčková M. Historie v exilu: československá exilová historiografie v letech 1948—1989. Olomouc, 2017.

44. Olšáková D. Věda jde k lidu! Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí a popularizace věd v Československu ve 20. století. Praha, 2014.

45. Orel V. Historický výzkum při obnovování genetiky v Brně po roce 1948 // Dějiny věd a techniky. 2005. Roč. 38. № 1. S. 31—54.

46. Orel V. Jaroslav Kříženecký (1896—1964), Tragic Victim of Lysenkoism in Czechoslovakia // Quarterly Review of Biology. 1992. Vol. 67. № 4. P. 487—494.

47. Simonton D.K. Psychology, science, and history: An introduction to historiometry. New Haven, 1990.

48. Sommer V. Angažované dějepisectví: stranická historiografie mezi stalinismem a reformním komunismem (1950—1970). Praha, 2011.

49. Stellner F. a kol., Vývoj českého vysokého ekonomického školství v letech 1945—1953, Praha 2015.

50. Věda a technika v Československu od normalizace k transformaci. Praha, 2012.

51. Věda v Československu v letech 1953—1963: sborník z konference (Praha, 23.—24. listopadu 1999). Praha, 2000.

52. Věda v Československu v období normalizace (1970—1975): sborník z konference, (Praha, 21.—22. listopadu 2001). Praha, 2002.

53. Vlčková-Kryčerová L. Studium dějin Ruska a SSSR v Československé akademii věd 1950—1969. Československo-sovětský institut a Ústav dějin evropských socialistických zemí // Slovanský přehled. 2015. Roč. 101. № 2. S. 319—355.

54. Vlčková-Kryčerová L. Česká rusistika v letech 1948—1968. Možnosti zpracování ruských a sovětských dějin // Aktuální problémy současné slavistiky : (jazyk — literatura — kultura — politika). Brno, 2015. S. 469—478.

55. Vlčková-Kryčerová L. Československo-sovětský institut ČSAV v prvním desetiletí tzv. normalizace a jeho rusistická bádání // Slovanský přehled. 2018. Roč. 104. № 3. S. 825—851.

56. Vlčková-Kryčerová L. Proměny českého pohledu na Rusko. Příklad Zdeňka Sládka // Ruské imperiální myšlení v historii, literatuře a umění. Tradice a transformace. Praha, 2015. S. 149—163.

57. Wissenschaft im Exil: die Tschechoslowakei als Kreuzweg 1918—1989. Prag, 2005.